Podzimní hnojení půdy v zeleninové, ovocné a okrasné zahradě před zimou

Správná péče o půdu na podzim je základem úspěšného růstu rostlin v příští sezoně. Podzimní hnojiva s nízkým obsahem dusíku, ale bohatá na draslík a fosfor, pomáhají rostlinám lépe odolávat zimním mrazům a zároveň je chrání před poškozením, které může vzniknout přehnojením na jaře. Díky nim rostliny zůstanou zdravé a silné i po zimě.

Použití podzimních hnojiv má ještě jednu důležitou výhodu – výrazně snižuje množství práce na zahradě na jaře. Dobře vyživená půda lépe přijímá nová semena i sazenice, což vám umožní věnovat více času dalším pěstitelským úkonům a užít si tak jarní sezónu bez stresu. Díky tomu bude vaše zahrada zdravější a bohatší na úrodu po celý rok.

Mladé rostliny potřebují draslík zejména proto, aby správně rostly, vytvářely pevné a pružné výhony a měly intenzivně zelené listy bez nežádoucích skvrn. Nedostatek draslíku můžete doplnit pomocí draselných solí, například síranových nebo chloridových, které se rychle rozpouštějí ve vodě a rostliny je snadno vstřebávají. Dávkování draselného hnojiva závisí na typu půdy – na těžších půdách se řiďte doporučením výrobce, zatímco na lehčích půdách dávku snižte na polovinu.

Neméně důležitý je i fosfor, který podobně jako draslík, pozitivně ovlivňuje celkový stav rostlin. Mezi přípravky bohatými na tento prvek přináší na podzim nejvíce užitku hnojení půdy superfosfáty nebo moučkami – fosforečnými či kostními. Jedná se o tzv. pomalu působící hnojiva, která uvolňují živiny postupně během několika let od jejich aplikace.

Pro zvýšení účinnosti použitých přípravků je smíchej s přírodním hnojivem – například s hnojem nebo kompostem. Lze jej však použít i samostatně jako plnohodnotný prostředek pro podzimní výživu půdy. Po rovnoměrném rozprostření hnojiva na povrchu půdy nezapomeňte půdu důkladně zrýt. Tím zajistíte, že obsažené živiny a minerální látky proniknou do kořenové zóny, odkud je rostliny budou moci čerpat již na začátku vegetačního období.

Po sklizni letní i raně podzimní zeleniny dochází k výraznému úbytku minerálních látek v půdě. Zeleninová zahrádka proto vyžaduje komplexní organické hnojení ve formě kompostu, hnoje nebo zeleného hnojení, které vzniká pěstováním určitých rostlin, například jetele, svazenky, hořčice či řepky, které se následně zaorají a překryjí vrstvou půdy. Tím se do půdy vrací cenné živiny a zlepšuje se její struktura.

Pokud chcete, aby byla výživa půdy opravdu účinná, doporučujeme nejprve provést jednoduchý test na zjištění pH (kyselosti) půdy. Jeho výsledky vám napoví, jaké živiny je třeba doplnit a v jakém množství. Bez této informace je správné dávkování hnojiv obtížné, protože každá zelenina má jiné nároky na živiny a jejich množství by mělo odpovídat konkrétním potřebám dané plodiny.

Obecně platí, že při hnojení na ploše 10 m² by dávka jednotlivých hnojiv neměla překročit určitou hranici, která se liší podle nároků jednotlivých druhů rostlin. Pro přehlednost uvádíme doporučené maximální množství hnojiv pro různé skupiny rostlin:

• Pro rostliny s nejnižšími nároky (např. fazole, hrách):
  15 g superfosfátu, 80 g síranu draselného nebo draselné soli, 15 g síranu hořečnatého.

• Pro rostliny se středními nároky (např. cibule, mrkev):
  30 g superfosfátu, 140 g síranu draselného nebo draselné soli, 20 g síranu hořečnatého.

• Pro rostliny s vysokými nároky (např. brokolice, rajče):
  40 g superfosfátu, 200 g síranu draselného nebo draselné soli, 20 g síranu hořečnatého.

• Pro rostliny s nejvyššími nároky (např. dýně, květák):
  50 g superfosfátu, 300 g síranu draselného nebo draselné soli, 40 g síranu hořečnatého.

Podobný způsob hnojení, jaký používáte na své zahradě, je vhodné aplikovat i v ovocném sadu u stromů a keřů. Na podzim je doporučeno pokrýt půdu kolem nich vrstvou organického hnojiva – ideálně několika centimetry kompostu nebo dobře rozloženého hnoje. Můžete také použít organickou mulč, například posekanou trávu, listí nebo jiné rostlinné zbytky. Tento postup zajistí postupné uvolňování živin do půdy, které budou rostliny čerpat během zimních měsíců i na jaře. Zároveň zlepšuje půdní strukturu a pomáhá udržet vlhkost v kořenové zóně.

Podzimní hnojení je nezbytné pro správnou přípravu zahrady na nadcházející zimu. Pro okrasné rostliny a trávníky, které zůstávají v zemi celoročně, je ideálním řešením univerzální hnojivo. Díky vyváženému poměru základních živin – draslíku, fosforu a hořčíku, obohaceného o mikroprvky, poskytuje rostlinám komplexní výživu. Pomáhá jim odolávat nepříznivým povětrnostním podmínkám, jako jsou déšť, sníh, mrazivý vítr a silné sluneční záření. Rostliny tak budou schopny úspěšně dokončit vegetační období, zpevní své pletivo a připraví se na příchod zimy.

Podzimní hnojení je klíčové pro přípravu rostlin na zimní období. Tento krok zajistí, že rostliny bezpečně přečkají chladné měsíce a na jaře nebudou potřebovat intenzivní regeneraci. Díky správnému hnojení budou schopny přirozeně přejít do nové vegetační sezóny v plné síle.

Správná péče o půdu a výživa rostlin je základem pro jejich zdraví a růst. Podzimní hnojení jim pomůže nejen přežít náročné zimní podmínky, ale také se připravit na silný start do nové sezony. Nezapomeňte tedy na poslední hnojení před zimou a dopřejte své zahradě vše, co potřebuje pro krásu a bohatou úrodu na jaře. Pusťte se do podzimní údržby zahrady ještě dnes a těšte se na zdravé rostliny v příští sezoně!

Zdroj:

1. Flowerdew, Bob. Sázení, zalévání, hnojení – Biozahrada. Metafora, 2022.

2. Kalina, Miroslav. Hnojení půdy a kompostování v zahradě. Grada, 2025.

3. Kalina, Miroslav. Hnojení v zahradě. Grada, 2005.

4. Keilová, Gisela. Zalévání, hnojení, přesazování. Vašut, 1999.

5. Pasečný, Petr. Připravujeme zahradu na zimu. Grada, 2011.

6. Ryšán, Miloslav. Zahrada od jara do zimy. Esence, 2024.

7. Sulzberger, Robert. Kompost, půda, hnojení. Rebo, 2007.