Přesazování vánočního stromečku do zahrady

Vánoční stromky prodávané v květináči se mohou lišit původem i kvalitou, což zásadně ovlivňuje jejich šanci na úspěšné ujmutí po výsadbě na zahradě. Největší rozdíl je mezi stromky, které byly dlouhodobě pěstovány v nádobě, a těmi, které byly jen krátkodobě přesazeny do květináče pro prodej. Podívejme se, jak je rozpoznat a co od jednotlivých typů očekávat:

1. Stromek, který roste již několik let v květináči, poznáte podle usazené zeminy. Často je porostlá mechem nebo dokonce malými plevely.

Jistotu získáte, když si prohlédnete dobře rozvinutý, neupravený kořenový bal. Na mladých, nejtenčích výhoncích by měly být viditelné tzv. vláknité kořínky, které zajišťují příjem vody a živin nezbytných pro zdravý růst stromku.

2. U stromků vykopaných ve školce a umístěných do květináče je zemina čerstvě prokypřena.

Kořeny už na první pohled vypadají jako ořezané. Rostliny pěstované přímo v zemi musí být značně zkráceny, aby se vešly do malého květináče. Takto poškozený kořenový systém však snižuje odolnost stromku vůči chorobám a nepříznivým povětrnostním podmínkám, takže je nereálné očekávat, že se po vysazení v zahradě dobře ujme.

Po Vánocích je důležité stromek z květináče správně připravit na pobyt venku, aby se dobře ujmul na zahradě. Stromek bez vánočních ozdob přemístěte do světlé, suché a chladné místnosti; ideální teplota je kolem 10 °C. Takto ho skladujte, dokud nebude možné jeho přesazení na zahradě.

V případě tuhé, mrazivé zimy, kdy teploty zůstávají pod bodem mrazu přes den i v noci, by měl stromek zůstat uložený až do jara, aby se chránil před poškozením mrazem.

Při mírné zimě, kdy venkovní podmínky nejsou výrazně odlišné od místnosti, kde stromek stojí, postačí několik dní. Po této době můžete stromek bez obav přesunout ven. Pro jistotu ho můžete spolu s květináčem zakrýt agrotextilií, čímž ho účinně ochráníte před případným mrazem.

Vánoční stromeček z květináče je vhodné přesadit až poté, co ustanou mrazy a půda dostatečně rozmrzne. V praxi to obvykle znamená až na jaře, nejdříve v druhé polovině března, kdy jsou podmínky pro zakořenění a růst stromku nejpříznivější.

Přesazení vánočního stromku do zahrady vyžaduje jen pár jednoduchých kroků. Správná příprava jámy a podkladu zajistí, že stromek se rychle ujme a bude zdravě růst.

1. V místě, kde plánujete zasadit vánoční stromek, vykopejte dostatečně velkou jámu (dvakrát širší než je průměr kořenového balu a hlubokou jako je výška balu).

2. Na dno vykopané jámy nasypte několikacentimetrovou vrstvu univerzálního substrátu pro jehličnany.

Správná půdní směs je klíčem k tomu, aby vánoční stromek z květináče dobře zakořenil a zdravě rostl. Směs rašeliny (vysoké i nízké) s kůrou, pískem, dolomitem a minerálními hnojivy zlepšuje půdní podmínky. Zvyšuje propustnost půdy a upravuje její pH, které by mělo být pod 7, ideální pro jehličnany. Díky tomu stromek dobře roste, kořeny se mohou volně vyvíjet a je odolnější vůči chorobám.

3. Zasaďte strom tak, aby vrchní část kmene (místo, odkud vyrůstají kořeny) byla částečně viditelná. Proč právě takhle a ne jinak? Kvůli vláknitým kořínkům, které se vyvíjejí v horní části kořenové sféry.

4. Jámu, do které jste zasadili stromek, pomalu, opatrně a pečlivě zasypte zeminou – vrstvu po vrstvě. Každou z nich navíc hojně zalijte vodou, čímž eliminujete riziko vzniku volných prostorů, kde by kořeny stromku mohly uschnout.

5. Po zasypání jámy jemně utlačte půdu kolem zasazeného stromku. Nevyrovnávejte ji, ale vytvořte z ní nízký val. Ten zajistí, že při zalévání voda neodteče do okolí, ale pomalu vsákne přímo ke kořenům stromku.

Hotovo!

Po Vánocích může stromek z květináče dostat nový život ve vaší zahradě. Pokud mu zajistíte vhodné místo a správnou péči při výsadbě, dobře se ujme a bude zdravě růst. Stromek se tak stane trvalou ozdobou zahrady, která bude každý rok připomínat sváteční čas a přinášet radost.

Zdroj:

1. Bitner, Richard L. Jehličnany. Knižní klub, 2012.

2. Illyés, Csaba, and Marcell Kiss. Jehličnany a stálezelené rostliny v zahradě. Svojtka, 2008.

3. Mojžíšek, Mirko. Jehličnaté stromy a keře. Computer Press (CP Books), 2005.

4. Musil, Ivan, and Jan Hamerník. Jehličnaté dřeviny. Academia, 2007.

5. Pasečný, Petr. Jehličnany pro zahrady a skalky. Grada, 2005.

6. Šustr, Jan. Miniaturní a zakrslé jehličnany. Computer Press (CP Books), 2007.